MČR v přespolním běhu - Dlouhoňovice
Když už to na podzim běhá celkem slušně, tak proč nezakončit juniorské atletické časy právě na republice? Rozhodoval jsem se naposlední chvíli, protože jsem měl týden naražené koleno a nic moc nedělal. Nakonec to vyšlo a letos to žádná ostuda nebyla. Orienťácká nadvláda v juniorech - 5 závodníků v TOP 10! Technicky těžký závod s minimálním převýšením, ale když už, tak v totálním bahně. Pořadatelsky si myslím zvládnuto dobře. Jediné co, tak jsem přišel na minutu přesně na konec prezentace a bylo mi řečeno, že už dávno skončila. Nějaký borec si spletl juniorky s juniorama a odnesl čísla a mě už dal DNS. Všechno se vyřešilo naštěstí celkem rychle. Stihl jsem se seznámit s terénem. Respektive s 2 km dlouhým okruhem, který jsme pak běželi 3x. Pořád lepší než na dráze :D Taktika o-běžců byla údajně "doběhnout do cíle a přežít to ". Zní to hezky jakože cílem je doběhnout, dovětek ale dává najevo, že se poběží "na krev". Zkušenosti s touhle akci už mám a nikdy to nedopadlo podle mých představ. Alespoň jsem tady pro úspěch udělal taktickou změnu a tempo stupňoval. Ze záznamu to tak nevypadá, ale z toho 39. místa na startu jsem byl na 5.kilometru na 6. místě. To jsem sice neudržel, ale silným finišem jsem si pohlídal stříbrného borce z VK a udržel 8.misto. Velká gratulace všem těm rychlíkům přede mnou. Loni jsem na MČR v Motole doběhl na 24. místě. V tomto směru určitě spokojenost, že se to povedlo prolomit.
Podzimní běh lyžařů Senohraby 61.ročník
Tradičně velmi příjemný akce. Koná se každoročně již 61 let, vždy poslední listopadovou neděli. Letos byl vydán i speciální text k loňskému jubileu. Hezky se to čte, jací borci to tu prošlapávali... Původně jsem měl na výběr mezi přespolákem a Senohrabama, jak to dopadlo netřeba popisovat. Ferda mě vyhecoval, že to je naprosto ideální trať. Následně jsem přesvědčil jeho, že si zazávodíme. Při absenci Beťáka a dalších o - elit jsme dostali šanci se také ukázat . Start v jedné vlně věštil, že pokud zrovna nebude souboj na cílové čáře, tak jeden z nás musí zalítnout. První polovinu tratě (4 km) jsme se hezky střídali a tempo bylo dostačující.[Na vítěze jsem měli cca stejnou ztrátu na prvních, tak i na druhých 4km (dvakrát 40s)]. Pak se ukázali Ferdovi vytrvalecké zkušenosti a tempo do cíle udržel. Já jsem "umřel" už pod prvním větším stoupáním a dál už jsem jen udržoval nějakou rozumnou ztrátu. Nakonec to bylo 24s za Ferdou a 1:32min za Petrem Pechkem. Tenhle borec si nás namazal všechny a ještě stanovil nový rekord, když vyhrál trať již popáté. Kdo ho překoná za rok?
