top of page

Životní klasika - bronz mčr

Nejdřív pár slov k přípravě pak už jen tzv. třešnička na dortu. Začátek sezóny nebyl vůbec ideální, vlastně jsem naplno začal trénovat, když už byla v plném proudu. Dosavadními úspěchy tak bylo 4.místo na sprintu, 6. v horském maratonu a 8. na steeplu 3000m. Minulý víkend se povedl jako nikdy. Závodní zátěž jsem si tak přenesl i na začátek týdne. V pondělí výběh s mapou po Ladronce. Po závodech to tempo nebylo slavné, ale pořád bylo na úrovni. Úterý - delší výběh s mapou. Takové pohodové proběhnutí, ale jednou jsem na své vlastní trati běžel úplně špatně...Ve středu se to trošku vyhrotilo. Čtyřfázové tréninky. Ráno krátké kopečky v tempu. V poledne rychlý asfalt. Odpolko pomalý roznos kontrol. A na závěr 2x15min s Ňufem po Podbabě. Ve čtvrtek se dostavily křeče. Odběhnul jsem tak hezkých 700m a šel domů. V pátek jsem se o nic ani nepokoušel a jen jsem se cpal, aby bylo z čeho brát energii. Potom 10h spánek, což už se mi dlouho nepoštěstilo.

Semifinále. Od začátku jsem měl jediný cíl - A finále. Ono obhajovat to loňské vítězství v Béčku by nebyla až taková zábava. Lokalita značila mapařinu, parametry zase fyzický závod. Nakonec platilo spíše to druhé. To mi docela vyhovovalo. Kontroly naskakovaly úplně samy a s kombinací s dobrým tempem jsem byl najednou pár kontrol před cílem. Řekl jsem si, že mám ještě nějak moc sil, tak jsem to začal pořádně prasit, až z toho bylo těsné vítězství v rozběhu. Přesto se tam tak 3min rezerva nakonec našla, ale co už.

Pauzu mezi závody jsme skvěle proložili KPČ na Ještědu. V rámci výročí od otevření vysílače, tak jak ho dnes známe tu byly uspořádány speciální prohlídky interiéru.

Finále. Díky kvalifikační výhře v rozběhu B se dostávám do zajímavé situace resp. na poslední místo startovky. Naděje byly tak vyhrocené, že jsem se v noci probudil z noční můry, ve které se mi zdálo jak jsem DISK :D Před startem ještě tejpy od Kyninky (Díky!), za které jsem byl rád, až do chvíle depilace. Start mám fakt pozdě a tak mohu do karantény dojít vágusácky v zimní bundě a chvíli se poflakovat. Pohrotil jsem to i rozcvičkou, abych snad neudělal ostudu. BTW letos to snad nebude DKP hanba roku. Start! Koukám na mapu a jako bych běžel včerejší trať. Jizerské terény jsou ale nádherné a mapa pouze klame. Není to těžké, ale když máš udělat chybu, bude spíš větší než menší. Prvních pár kontrol "na pohodu" potom visím Vojcka, pak on volí jiný postup a světe div se - razíme spolu. Pak následuje shluk kontrol v rychlém terénu na záludných objektech. Po tomhle přichází královský, nejdelší postup. Vůbec jsem nepřemýšlel a celý to valil pod čarou. Prý to byla chyba a dostal jsem skoro 2minuty. Na K11 si ale znovu říkám proč to nenapálit na max. Obletěl jsem tak zbylé kontroly bez jediného většího zaváhání. Díky tomu prý nejsem čtvrtej. Přichází Tondova oblíbená disciplína - doběh do cíle. Tady jsem si bahno užil jako nikdy a i těm nejlepším nakládám min. 2s :D V cíli slyším Chrastavského Béďu jak hlasí, že je to bronz. A tak mohu v cíli umřít jako hrdina. Na vyhlášení to byl návrat do kategorií H14/16. Být vedle legend jako je Vandas/Sýkora se nestává často. Na závěr poděkování trénérům a běhu zdar.

EDIT: Vojta Sýkora šel oba dlouhé postupy přímo pod čarou a oba dva vyhrál. Ztráta nebyla až tak mapová, ale fyzická. Řekněme si, ale na koho a bude to v pohodě.... :D


bottom of page